Tag Archives: Pržno

Den matek

00056

 

Ačkoli matka nejsem, už několik roků ho slavím. Na Pržně, kam jsme vždycky s mamkou pozvané na vystoupení, ve kterém holky účinkují. Letos poprvé všechny tři, i Barča měla svoji slavnou chvilku 🙂
Takže taková klasika. V práci rychle, rychle, už na vás nemám čas, děcka. Doma vyzvednout mamku, vysadit ji u prženské školy (klasicky není místo k zaparkování), najít místo k zaparkování, dorazit jako poslední, sednout a tleskat a tleskat!

Květnové svátky

00059Ne, ne, nemyslím tím Svátek práce, ani Den osvobození, ale Den narození Janushky a svátek Janushky. Oslav se zúčastnily četné delegace, včetně jedné čtyřčlenné z Nehvizd. A že její členové ví, co se sluší a patří 🙂 Dostala jsem malou outdoorovou full hd videokamerku, gamesku Diablo III a Garfieldovy komiksy, všechny, co mi ještě ve sbírce chyběly.
Díky, díky, díky. Přijďte zas (ono i to pomazlení s těmi malými rybáři má něco do sebe).

Mikuláš podruhé

00043A večer hurá na Pržno. Holky už byly celé natěšené i naděšené 🙂 a to i Vendulka, přestože už ví, jak to vlastně s Ježíškem a Mikulášem vlastně je. Ale přece jen, co kdyby.  Čert byl proti loňsku mírnější, jen se ukázal a pak tu dobu strávil na schodech, ale úplně stačilo, aby tam zachrastil řetězy, nebo zakašlal a každé děcko už bylo nalepené na některém z přítomných dospělých.

K mému nemilému překvapení zjišťuji, že jsem už obstojným pamětníkem. V myšlenkách se totiž vracím do svého dětství, protože pokud vím, tak my vždycky dostali sáček s ovocem, bandurou, perníkem a pár sladkostmi. A teď hledím, vaky, že se do nich v pohodě vejde nějakých 30 kilo věcí a kromě sladkostí ještě hračky a hračičky. No, možná jsou ta dnešní děcka taky o něco ochuzena, toho ovoce tam totiž moc nebylo.

Cesta domů

Domů jedu Pendolinem. Na hlavním nádraží, na které mě vezl brácha, mne uchvátilo knihkupectví. Tam by se dal prochodit celý den, zdálo se mi, že tam je knížka na knížce (a taky hlava na hlavě). Ve vlaku dochází téměř k akci kulový blesk, protože nějaký manželský pár už nedostal místa vedle sebe. Takže nakonec místo samostatného sedadla u okna sedím u uličky v dvojsedadle. To ale nevadí, pán za to navíc ochotně pracuje s mým supertěžkým kufrem.

Do Ostravy přijíždím se zpožděním, ale naštěstí vlak směr Frýdlant čeká. A pak dostávám spásný nápad a volám Pržno, jestli tam naši ještě jsou. Jasně, že jo. Takže vystupuju na Pržně, kde si vyslechnu, jak to letos bylo s Mikulášem, že čert byl hodnější než loni, prohlídnu si dárečky a vyfasuju svoje. Domů mě s našima veze Láďa, takže unikám té hrůzné představě táhnout se s tím kufrem domů z Nové Dědiny.

Všude dobře, doma nejlíp.05

Zase oslava

00024Klasika. Jedno děcko má narozky, druhé mělo před týdnem svátek a na dárky stojí ve frontě všichni 🙂 Hlavně Barča se pořád ptá, kdy už budou ty dárečky, přitom právě ona vůbec nic nemá. Přesto odchází jako vítěz s plnou náručí a pro jistotu rozbalí i pár těch, co jí nepatří. Kouzelné bylo hlavně zfoukávání svíček na dortu, které se pro velký úspěch opakovalo asi čtyřikrát.

Tak, a do konce roku už zbývá jen vymyslet dárečky na Vánoce. Jsem zvědavá, jak Vendulka, jestli to letos ještě pořád bude Ježíšek, nebo už bude prohledávat skříně 🙂

A je vymalováno!

00019Ségru to doma asi nebaví :-), víkend přijeli strávit k nám. A že prý vymalujeme našim obývák. No, když se mi to řekne s předstihem, dokážu se duševně připravit a dá se to pak lépe vydržet. Ve čtvrtek jsme vyrazili s mamkou koupit barvu. Já si kdysi do pokoje nechala míchat odstín na míru, tady stačil baumax. Btw. Odtamtud je taky fotka, kýčovité kytičky a kýčovitě uprostřed motýlek. Prostě fotografie odpovídá stavu mysli.

 V sobotu přijeli dřív, než jsem se vyhrabala z brlohu. Galeje. Zhluboka se nadechuji, snažím se myslet pozitivně a pak už je to jen lepší a lepší. Po osmé večer je obývák vymalovaný, uklizený, prostě v cajku. A protože zbylo trochu té baumaxovské meruňkové, v neděli se vymaluje ložnice. Tam je naštěstí kazetami vyložený strop, takže je aspoň méně práce a hotovi jsme už po čtvrté hodině.

Silně zvažuji, že ségře na Ježíška koupím pastelky a pár rolí papíru, ať si to malování užije.