Tak jak se jezdí do Nehvizd. Do auta naložíte kolo a sáně. Pak s mamkou i s tímto nákladem zajedete nakoupit, aby doma přes víkend neumřeli hlady. Mamka si ještě vzpomene, že by mohli poslat zavařené klobásky a domácí vajíčka.  Pak se stavíte za Pavlou a do kufru přidáte matraci a igelitku s nějakými přesnídávkami, či co. No a někde mezi tím máte svůj kufr s oblečením a batoh s foťákem.

A pak už si to fičíte. Měla jsem trochu strach z počasí, hlásili sněžení, závěje a podobně, ale nebylo to nejhorší. Jen na Vysočině byla tak na deseti, patnácti kilometrech chumelenice a na cestě vrstva mokrého sněhu. Nic, co by nás horaly vyvedlo z míry.

Nejvíce sněhu ale paradoxně bylo v Nehvizdách a při cestě do „kopce“ ulice Za Humny se  upplatnilo mé řidičské umění 🙂