Kdo si hraje, nezlobí

00038S tímto heslem jsme se s Filípkem ztotožnili už dávno. Jen jsme ho, myslím, vypilovali k téměř až božské dokonalosti. Při poslední návštěvě jsme v pohodě dali sedm hodin práce s plastelínou. Plus přestávka na jídlo a čůrání, takže regulérní šichta. Teď jsme oprášili koleje a protože fantazii meze určitě neklademe, jezdily po nich auta z Cars. Naštěstí mají vyhovující rozpětí kol a nevzpěčovaly se ani zaskočit za pana prodavače v obchodě. Jen jsme to nevychytali se záchodem. Postavili jsme jim jen jeden a auta tak relativně často musela nedočkavě přešlapovat ve frontě. Jednou se jim dokonce zasekla klika u dveří, ale začínající paniku hned v zárodku udusil Bořek stavitel, který to v cuku letu opravil.